Novinky

Budoucnost peněz: Seznamte se s Maxim Guennewigem

22. října 2026

Mohou pravidla, která mají chránit banky, paradoxně ohrožovat jejich stabilitu? A co se stane, když začnou vlastní peníze emitovat soukromé společnosti? I těmito otázkami se ve svém výzkumu zabývá Maxi Guennewig, nový člen akademického sboru CERGE-EI.

Před příchodem do CERGE-EI působil Maxi jako výzkumný ekonom v Evropské centrální bance (ECB), kde měl možnost poznat výzvy, kterým centrální banky čelí v souvislosti s rozvojem finančních technologií. Jeho zájem o budoucnost peněz se začal formovat pod vlivem finanční krize na konci prvního desetiletí 21. století. Dalším důležitým impulzem bylo oznámení společnosti Facebook z roku 2019 o záměru vytvořit vlastní digitální měnu Libra.

Dnes se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak mohou nové formy peněz, včetně stablecoinů a digitálních peněz centrálních bank, proměnit finanční systém a instituce, které v něm působí. V úvodním rozhovoru pro Blog CERGE-EI také prozrazuje, co ho přivedlo do CERGE-EI a do Prahy.

Když bankovní regulace působí opačně, než měla

Jedno z překvapivých zjištění Maxiho výzkumu se týká nezamýšlených důsledků bankovní regulace. Ve své nedávné studii ukazuje, jak se mohou vzájemně ovlivňovat pravidla pojištění bankovních vkladů a postupy pro řešení úpadku bank, a ve výsledku tak podkopávat cíle, kterých měly původně dosáhnout.

Výzkum naznačuje, že tato opatření mohou banky motivovat k většímu spoléhání na krátkodobé vklady. Tím mohou paradoxně zvyšovat svou zranitelnost a vystavovat daňové poplatníky riziku finančních ztrát.

Jak Maxi vysvětluje:

„Hlavní poučení spočívá v tom, že jednotlivá opatření je třeba posuzovat ve vzájemných souvislostech. Pokud změníme jedno, aniž bychom přizpůsobili druhé, může být výsledek přesně opačný, než jsme zamýšleli.“

Kdo bude utvářet budoucnost peněz?

Dalším tématem Maxiho výzkumu je rostoucí role soukromých společností při emitování vlastních peněz. Digitální měny soukromých společností mohou spotřebitelům nabízet nové výhody, zároveň však přinášejí nové otázky ohledně finanční stability, ekonomických motivací firem i ochrany uživatelů.

V jádru některých proměn fungování finančních institucí stojí zdánlivě jednoduchý úkol: spolehlivě evidovat, komu co patří a kdo komu zaplatil. Finanční instituce proto hledají nové způsoby, jak tyto informace efektivněji spravovat, a zkoumají možnosti technologií, jako je blockchain nebo sdílené digitální záznamy. Také centrální banky se zabývají tím, jak v těchto nově vznikajících systémech bezpečně využívat vlastní peníze.

Maxi upozorňuje, že ačkoli mají společnosti motivaci vytvářet pro uživatele atraktivní měny, jejich obchodní zájmy se nemusí vždy shodovat se zájmy spotřebitelů.

Ve svém výzkumu proto zkoumá přínosy i rizika těchto nových forem peněz a jejich možné dopady na budoucnost platebního styku a finančních institucí.

A jaké otázky ho budou zaměstnávat v příštích letech? Maxi má jasno:

„Otázka budoucnosti peněz mě bude určitě zaměstnávat ještě nějakou dobu.“

Máme velkou radost, že Maxi rozšířil akademický sbor CERGE-EI. Těšíme se na nové perspektivy, které přinese, i na jeho rigorózní a podnětný výzkum.

Přečtěte si celý rozhovor s Maxiem Guennewigem v angličtině.