Historie budovy

Předchozí stavby

První známou stavbou na místě dnešního sídla CERGE-EI byl dům lékárníka v době Karla IV. (1346–1378). Ulice byla tehdy známá jako „Andělská ulice“ a lékárník byl zvláště známý svou laskavostí k nemocným. Symbol anděla dodnes nesou všechny české lékárny.

Později byl dům lékárníka zbořen a na jeho místě si vystavěl palác hrabě Kryštof z Valdštejna. Při pruském obležení v roce 1757 byl palác poničen a jeho zbytky zakoupili Milosrdní bratři, kteří zde zřídili klášterní nemocnici. Poté nemovitost koupila rakouská císařovna Marie Terezie a přeměnila ji na siročinec pro dětí osiřelé hladomorem a morem v roce 1771.

Šebkův palác

V roce 1871 si na místě bývalého siročince nechal svůj palác postavit známý podnikatel a stavitel železnic Jan Šebek. Budovu navrhl architekt Ignác Ullman, inspirací mu byly italské paláce (především Palazzo di Venezia v Římě). Mezi nejnápadnější prvky paláce patří mramorové schodiště a stropy malované Viktorem Barvitiem.

V roce 1890 prodal Šebkův syn palác Rakousko-uherské bance a budova tak poprvé začla sloužit ekonomickým aktivitám. V roce 1918, po vzniku Československa, se budova stala sídlem Státní banky československé.


Během druhé světové války a nacistické okupace využívalo gestapo dům na druhém konci ulice jako své sídlo. Na památku zde mnoha krutě mučených a popravených dnes ulice nese název „Politických vězňů“.

V roce 1963 přešla budova do vlastnictví  Československé akademie věd a stala se sídlem Ekonomického ústavu. Od roku 1991 sídlí v Šebkově paláci CERGE-EI, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd.