Novinky

CERGE-EI v médiích - výběr z červnových výstupů

8. července 2021

Platy učitelů a politků, plán vlády na navyšování penzí, systém veřejného zdravotního pojištění nebo problémy s dodávkami, které moou souviset s pandemií koronaviru - i to jsou témata, ke kterým se vyjadřovali v červnu odborníci z CERGE-EI a think-tanku IDEA.

Klára Kalíšková hodnotí pro socialnidialog.cz návrh opozice na dvouměsíční rodičovskou pro otce nebo příspěvek pro babičky. „Trochu to zboří mýtus na trhu práce, že jenom ženy chodí na rodičovskou, a pomáhá to i vztahu otce s dítětem," tvrdí Klára Kalíšková.

V článku „Bude mít každý svoji vlastní židli?“ informují Hospodářské noviny o studii think-tanku IDEA při CERGE-EI která se věnuje problematice práce z domova. Mimo jiné upozorňuje na to, že práce z home office není vhodná pro všechny profese. „Většina vysokoškolsky vzdělaných pracovníků může pracovat z domova, to samé ovšem platí jen pro jednoho z deseti pracovníků bez maturity,“ říká Petr Janský, jeden ze spoluautorů studie.

Vilém Semerák pro idnes.cz komentuje situaci v oblasti logisktiky. Článek upozorňuje na problémy s dodávkami, kterým čelí české průmyslové firmy. „Pokud nedojde k nějakému výraznějšímu nárůstu dopravních nákladů nebo nedojde ke zvýšenému vnímání rizik ve formě expozice vůči Číně a dalším problematickým zemím, tak si nejsem úplně jistý, že by jednotlivé firmy samy o sobě byly schopné dělat něco jiného než pokračovat v nějaké formě dosavadní spolupráce s ostatními,“ tvrdí Vilém Semerák.

Filip Matějka pro Respekt vysvětlujevýznam práce Daniela Kahnemana a Amose Tverského, jejichž práci se časopis věnuje v článku „Jak šumí instituce". Oba se zabývali lidským rozhodováním v nejistých situacích. „V ekonomii předtím převažovala teorie, že lidé se chovají racionálně a mají snahu maximalizovat svůj užitek. Kahneman a Tversky ukázali, že to tak úplně není. Přidali do ekonomie člověka s jeho nedokonalostmi. (…) Jejich objevy měly dalekosáhlé dopady a v podstatě jimi položili základy behaviorální ekonomie.“

„Čím lépe jsou politici zaplacení, tím víc jde do politiky lidí, kteří jsou vzdělaní a mají vyšší kvalifikaci,“ shrnul Filip Pertold pro Hospodářské noviny svůj názor na výši platů politiků. „Politika je z mého pohledu zaměstnání jako každé jiné, měli by ho dělat lidé maximálně kvalifikovaní, se zkušenostmi s řízením lidí a podobně. A takovou kvalifikaci je potřeba zaplatit. Pro společnost je výhodné, když jsou politici dobře zaplacení,“

„Zdravotní pojišťovny jsou kvůli očkování a testování ve ztrátě. Vláda chce zvýšit platy na státní pojištěnce,“ to je článek Hospodářských novin, který informuje o závěrech studie IDEA při CERGE s názvem „Zásah nutný: dopady budoucího ekonomického vývoje a pandemických opatření na příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění.“

„Je potřeba, aby si zdravotnický sektor uvědomil, že růstové trendy výdajů z minulých let není možné udržet i pro následující roky. Musíme jít cestou mírnějšího růstu výdajů a i tak stát bude muset navyšovat platbu za státní pojištěnce,“ míní jedna z autorek studie, ekonomka Lucie Bryndová. Stejné studii se věnuje také Regionální televize Jih v příspěvku s názvem: „Pandemie vyčerpala veřejné zdravotní pojištění, na tahu je stát.“

Daniel Münich ve speciálu Českého rozhlasu Plus zhodnotil vývoj platů učitelů: „Lidé, kteří jdou na učitelství, nebo u kterých bychom chtěli, aby šli na učitelství, by měli být kompletní vysokoškoláci, kteří jsou schopni dělat i jiné profese. Takže musíme jejich platy srovnat s platy vysokoškolsky vzdělaných lidí. Dnes je to skutečně na úrovni průměru Evropské unie, což je skvělé, protože jsme byli úplně tiaposlední z nejposlednějších ještě před čtyřmi lety. Tudíž je to dobrý posun, sle hrozí, že se opět postupně vrátíme tam, kde jsme byli.“

„Bohatí se stali ještě bohatšími,“ tvrdí Jan Švejnar v rozhovoru pro faei.cz. „Tržní hospodářství není úplně konkurenční ve všech aspektech. Musíme si uvědomit, že trh je ‚němý‘ neboli nemá žádnou schopnost zajišťovat férové rozvrstvení příjmu a bohatství.“ Dále upozorňuje na problémy, které to může způsobit: „Statistiky ukazují, že bohatší vrstvy a nejbohatší především, se staly ještě bohatšími. Na druhé straně je více lidí, kteří žijí v jakkoliv definované chudobě. Tyto chudší vrstvy si dnes už nemohou dovolit například ani bydlení. To se významně odráží například mezi mladými lidmi a mladými domácostmi, pro něj je velmi těžké si vlastní bydlení pořídit.

„Bibliometrická opora Univerzity Karlovy: příběhy z natáčení,“ to je titulek článku Daniela Münicha pro server vedavyzkum.cz. „Univerzita Karlova (UK) zveřejnila bibliometrickou informační oporu svého vnitřního mezinárodního hodnocení vědy na UK, jehož popis a výsledky byly nedávno zveřejněny. Obsáhlý report jsme jako IDEA zpracovali s týmem pro interní hodnocení UK. Bylo mi ctí být součástí historicky prvního počinu tak rozsáhlého mezinárodního hodnocení vědy nejen na UK, ale zřejmě i v Česku,“ píše Daniel Münich.

Filip Pertold pro novinky.cz komentuje výši důchodů v České republice. Upozorňuje, že je vhodné sledovat poměr prvního důchodu k poslední mzdě. „Celkem věrně vystihuje, jak se lidem snižuje jejich životní úroveň s nástupem do důchodu. Jiná věc je, jak se vyvíjí důchod, jak důchodci stárnou a jak probíhá valorizace. Tam by se mělo postupovat podle inflace specifické pro spotřební koš důchodců, plus částečně podle průměrné mzdy. To je v Česku zhruba splněno,“ dodal Pertold.

Vládou plánované navýšení důchodů o 300 Kč komentoval pro Český rozhlas Plus Daniel Münich. „Jsme několik měsíců před volbami. Tyto dárky, mimořádné a nestandardní, se opakují téměř s pravidelnou zákonitostí před každými volbami. Vláda vůbec neřešila příjmovou stránku rozpočtu, aby na to navýšen měla. Zrušila superhrubou mzdu způsobem, kdy přišla o 100 miliard korun, které jí teď chybí. A proto jí opozice celkem právem říká, že na to není dost prostředků,“ řekl Daniel Münich ve vysílání Českého rozhlasu Plus.