Novinky

Acemoglu, Johnson a Robinson získali Nobelovu cenu za ekonomii za rok 2024

14. října 2024

Cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za rok 2024 získali společně Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson za výzkum o tom, „jak se utvářejí instituce a jak ovlivňují prosperitu“.

Poslední Nobelova cena, která byla letos udělena a jejíž hodnota je 1,1 milionu dolarů, je oceněním práce zabývající se vysvětlením rozdílů v prosperitě mezi národy. Ekonomové z Massachusettského technologického institutu (MIT) economists Kamer Daron Acemoglu a Simon Johnson, kteří se ve své práci zaměřují na vztah mezi politickými systémy a ekonomickým růstem, úzce spolupracovali a o cenu se dělí s politologem Jamesem A. Robinsonem.

Ekonom Sebastian Ottinger z CERGE-EI k ocenění říká: „Proč jsou některé země bohaté, zatímco jiné chudé? Proč ekonomiky některých zemí rostou a jiných ne? Letošní nositelé „Ceny Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela 2024“ Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson ukázali, že základní příčinou těchto rozdílů jsou právě rozdíly v ekonomických a politických institucích.

Tato zasloužená cena je velmi aktuální zejména dnes, kdy se zdá, že demokracie je ve střední Evropě i ve světě na ústupu. Práce Acemoglua, Johnsona a Robinsona ukazuje, že politické a ekonomické instituce, jako je například ochrana vlastnických práv, umožňují zemím bohatnout. Přesto dnes miliardám lidí na celém světě špatně slouží autokratické vlády, které tato práva porušují a které stojí mezi těmito národy a prosperitou.“

Prof. Michal Bauer z CERGE-EI dodává: „Práce Darona Acemogla, Simona Johnsona a Jamese Robinsona nám pomáhá lépe pochopit jednu z nejpalčivějších otázek společenských věd -- proč některé části světa zůstávají velmi chudé, zatímco jiné dokázaly neuvěřitelně zbohatnout. Jejich výzkum ukazuje, že důležitou roli hrají instituce.  Již dlouhou dobu se ví, že dobré instituce a prosperita jdou ruku v ruce.  Dlouho však nebylo jasné, zda dobré instituce vedou k ekonomické prosperitě, nebo zda prosperita pouze pomáhá zemím budovat lepší instituce. Laureáti Nobelovy ceny použili inovativní empirické metody, díky nimž ukázali, že pro dlouhodobou ekonomickou prosperitu je skutečně podstatné, zda jsou instituce inkluzivní, nebo zda naopak zvýhodňují  pouze ty, kteří jsou u moci. Jejich práce formuje naše uvažování o zdrojích globální nerovnosti a přináší důležitá poučení pro dnešní svět.”

Cena Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela byla v letech 1969-2024 udělena 56krát celkem 96 laureátům.