Novinky

Nobelovu cenu dostali experimentální ekonomové za boj s chudobou

14. října 2019

Nobelovu cenu za ekonomii letos získala trojice vědců, kteří využívají metody experimentální ekonomie pro zmírnění chudoby. Abhijit Banerjee (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, USA), Esther Duflo (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, USA) a Michael Kremer (Harvardská univerzita v Cambridge, USA) pracují s metodou, díky které jsou schopni hodnotit efektivitu konkrétních forem rozvojové pomoci.

Ředitel CERGE-EI Sergey Slobodyan vyzdvihl, že Švédská královská akademie ocenila přístup, který pomáhá hledat opatření k řešení společenských problémů na základě vědecky doložených faktů. Zároveň ocenil, že mezi letošními laureáty je žena.

"Experimentální přístup Bannerjeeho, Duflo a Kremera nám umožňuje lépe pochopit, proč jsou lidé chudí, a také nám ukazuje jak a proč konkrétní rozvojové politiky – ať už se týkají změn ve zdravotnictví, zemědělství nebo poskytování úvěrů – fungují nebo ne. Pomáhá také vytvořit nákladově nejefektivnější opatření pro boj s chudobou a tím se vrací k samotné podstatě toho, do samého jádra toho, o čem je ekonomika.

Také bych zdůraznil, že Esther Duflo jako první žena získala medaili Johna Batese Clarka, která se uděluje nejlepším ekonomům do 40 let, a je teprve druhou laureátkou Nobelovy ceny za ekonomické vědy. Je tak skvělou inspirací pro všechny mladé vědce, kteří dnes uvažují o tom, jakému oboru by se měli věnovat," uvedl Sergey Slobodyan.

Na výzkumu, který navazuje na jeden z prvních experimentů tohoto typu v rozvojových zemích (plošné odčervení dětí v západní Keni), se podílejí také výzkumníci CERGE-EI Michal Bauer a Julie Chytilová.

"Ukázalo se, že tato intervence je v podstatě nejefektivnější způsob, jak zvýšit vzdělanost lidí v tom konkrétním regionu, protože děti pak začaly více chodit do školy, díky tomu, že nebyly nemocné. Iniciátorem této intervence byl Michael Kremer. My jsme nyní zapojeni do měření dlouhodobých dopadů po 20 letech," uvedl Michal Bauer.

"Přístup oceněných ekonomů se nesnaží zodpovědět široké, těžko zodpověditelné otázky typu: Má rozvojová pomoc smysl? Místo toho si klade možná menší, ale dosažitelnější cíle: co nejspolehlivěji odpovědět na konkrétní otázky, pomocí metod experimentální ekonomie," komentoval Bauer práci oceněné trojice.

Metoda letošních nobelistů je inspirována výzkumem v medicíně, kde se výzkumník snaží odhadnout, zda určitý lék nebo léčebný postup funguje srovnáním účinků na dvě skupiny lidí. První skupina lék dostane, druhá dostává placebo. "Podobná logika je zde používána pro studium efektivity potenciálních léčebných postupů při řešení sociálních problémů, kde náhodně vybraná skupina lidí obdrží určitou formu rozvojové pomoci, například přístup k mikropůjčkám, a kontrolní skupina, která tuto pomoc neobdrží," uvedl Bauer.

"Ve spolupráci s vládami a s neziskovými organizacemi potom výzkumníci sbírají data pro obě tyto skupiny a porovnávají jejich výsledky. V kontextu mikropůjček se pak například měří, jestli dotyčný začne podnikat, kolik vydělává, a zda posílá děti do školy. Tímto způsobem je možné přesně odhadnout dopad programu. Tyto informace jsou pak klíčové pro veřejný a neziskový sektor při rozhodování jaké programy nejlépe fungují a jak tedy co nejefektivněji chudým lidem pomoc," vysvětlil přínos oceněného výzkumu Bauer.